Historie

Vývoj počtu obyvatel Chlumku

Politická a katastrální (6.53 km2) obec, z. Velkého Meziříčí (14 km). Na nepravidelnou, podlouhlou náves vbíhá 5 cest. Domy stojí těsně vedle sebe, grunty kolem návsí, chalupy na ní. V obci bývalo s počátku 17. stol. r. 1585 12 sedlákův a domek bez polí s 344 m. polí. R. 1757 stoupl počet domů na 16, z nichž 13 sedláků (po 17-44 m.); r. 1770 již 21 domů (10 lánů, 3 1/2lány, chalupa a 7 domků); r. 1790: 27 domů, 232 obyv.; r. 1890: 53 domy, 326 obyvatelů, Čechů, katolíků mimo 7 evangelíků; r. 1900: 58 domů, 333 obyv., z kterých jen 7 evangelíků, ostatní katolíci a všichni Čechové.

Náleželť, pokud známo, měřínskému probožství, s nimž měl stále stejné držitele a osudy (v. t.). Že by ves byla pusta, jak praví Volný, 1) jest nesprávno; vždyť roku 1556 zapisuje král Ferdinand Vratislavovi z Pernštejna i ves Chlumek s obilným desátkem! Připomínaná t. r. pustá ves "Světlá" u Chlumku jest táž, jež se tamže nazývá "Světlá" u Pavlínova (v. Měřín).

Poddanské poměry (roboty, věžné platy a desátek) z r. 1585 byly obdobnými v Černé (v. t.). Úrok o sv. Jiří a sv. Václavu činil 2 zl. 16 gr., 25 slepic, 2 kopy a 4 vejce. R. 1750 a 1776 v. u Černé. Vrchnosti náleží 0.31 ha stav. plochy, 55.18 ha polí (v Sečích), 12.3 ha luk, 0.2 ha zahrad, 9.46 ha pastvin, 58.93 ha lesa, 1.41 ha rybníků (U Dvora, v Sečích), Celkem 137.81 ha (gruntovní daň 334.23 K). Pozemky bývaly pronajaty, dnes se zalesňují; tím jest zrušen bývalý dvůr. Přifařen jest do Měřína, kamž do r. 1868 patřil školou. T. r. zřízena zde jednotřídka; nejdéle působil Josef Roučka (1875 - 1904); od t. r. Theodor Broža. Učitelská knihovna má 42, žákovská 91 svazkův. Do r. 1907 se vyučovala v domě č. 38.; t. r. byla vystavěna nová budova jednopatrová; škole náleží 1.15 ha polí a 76.7 a luk. Obec má zachovanou pečeť z roku 1668 s napisem: CHLVMEK . 1668 a znakem sv. Lukáše; - majetek: 9.9 ha polí, 3.5 ha louky, 7.8 ha lesa a 28 ha pastvin. Trati se 18. stol. jmenovaly : Za Humeniců, na Kruhu, v Kopcích, pod Lipou, nad Rakůvkama, u Pleskalky, pod Božíma mukama, u Vlčí jámy; dnes Žlaby, Rybníčky, Blatina, Seč, Čertůvka, Lázničků, Dvorský, Astůvky (dř. Kastůvky). Celkem má ves: 365.9 ha polí, 54.8 ha luk, 1.5 ha zahrad, 82.4 ha pastvin, 137.3 ha lesa, 1.4 ha rybníkův. Nejstarší rody jsou: Cejnek, Jaša, Drápela, Slabý.

Samoty tvoří 4 roztroušené a 16 roztroušených domů s 66 obyv.: Pazderna, býv. panský dvůr, "Benešov" (skupina 7 domků), 2 domky u potoka, 10 stodůlek (vyhořely 1907). Kolem jsou vrchy 554-627 (Chlumek, trig. bod) m.

Významná osobnost

Profesor RNDr. František Čech, Dr.Sc. (nar. 17. 8. 1929, zemř. 4. 10. 1995), pedagog a vědecký pracovník v oboru mineralogie a botaniky. Až do r. 1990 byl vedoucím katedry mineralogie, geochemie a krystalografie na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze. Hlavním předmětem jeho výzkumu byly pegmatity. Početné studie zasvětil geochemii, výskytu minerálů, jejich struktuře a původu. Zvláště se zajímal o minerály berilia, později slídy a skupiny turmalínů. Speciální pozornost věnoval přírodním fosfátům.